Jak se připravit na přijímací zkoušky

Přijímačky a NSZ |

S blížícím se termínem uzávěrky přihlášek ke studiu na VŠ začíná dotírat i pocit, že by bylo dobré se na přijímací zkoušky začít připravovat. Minimálně tím, že si uchazeč zjistí informace, z čeho se vlastně přijímací zkoušky skládají.




Co škola, to jiný přístup

 

Ačkoliv do samotných přijímaček zbývá často ještě několik měsíců, příprava by měla začít rozhodně dříve než týden před zkouškou. Zvláště maturanti, kteří se zároveň budou muset připravovat i na maturitu, budou v jarních měsících těžko hledat volnou chvilku. Navíc – přijímají-li fakulty podle výsledků Národních srovnávacích zkoušek, tak ty už běží plným proudem.

 

Příprava na přijímací zkoušky vyžaduje určitou rozvahu. Zejména je nutné vycházet z prostého faktu – co daná vysoká škola požaduje. To znamená, zjistit si nejdříve, jaký je obsah přijímacích zkoušek, jaký je průběh přijímacích zkoušek a jakým způsobem jsou tyto zkoušky hodnoceny.

Přijímací zkoušky jednotlivých fakult se v těchto ohledech mohou velmi lišit, i když třeba vysoká škola požaduje přijímací zkoušku ze stejného předmětu. „Přijímací zkoušky se mohou lišit úrovní náročnosti, typem úloh, délkou samotné zkoušky, hodnocením, které výsledku dává určitou váhu.

 

Vysoké školy by měly zveřejňovat testy z předchozích let


Rozdílů může být celá řada, a proto je nejlepší podívat se, jaké testy a zkoušky používala fakulta v loňských letech. Podle ministerské vyhlášky vysoké školy musejí testy z předchozích let zveřejňovat a uchazeč by tak měl mít možnost udělat si obrázek o tom, co ho čeká. Ne vždy tomu tak ale je. Například Filosofická fakulta UK v Praze svůj test studijních předpokladů, který používá u řady oborů, nezveřejňuje. Uchazeč má každopádně právo tento požadavek vznést a v případě, že mu fakulta nevyhoví, by se měl obrátit na ministerstvo školství, které má na zákonný postup vysokých škol dohlížet.

 

Zkuste si test, pak zvolte postup přípravy


Naštěstí většina fakult tento požadavek splňuje, a tak pokud se uchazeč k testům dostane, před samotnou přípravou by měl zkusit, jak by asi v testu dopadl. Teprve podle toho by měl zvolit hloubku i tempo přípravy. Je dobré zkusit si ukázkový test s dostatečným předstihem, neuspokojivý výsledek pak bude možné ještě zkorigovat. Je zbytečné a unáhlené kupovat si například prezenční kurz, pokud se v testu ukáže, že uchazeč tak náročnou přípravu nepotřebuje. Svou roli by také měla sehrát úvaha nad tím, jak moc velké síto přijímací zkoušky na danou VŠ představují. Je-li přijatých pouze desetina z celkového počtu přihlášených, pak je jasné, že je třeba dosáhnout velmi dobrého výsledku. Je-li přijat každý druhý, nároky na výsledek budou pochopitelně nižší.

 

Nenechejte se napálit „lákavými“ nabídkami, často jsou pochybné


Při volbě další přípravy by se měl uchazeč orientovat podle toho, jaká příprava je dostupná. Jednoznačnou prioritu má příprava nabízená tím, kdo připravuje samotné přijímací zkoušky. V případě, že si přijímací zkoušky připravuje vysoká škola sama, je dobré pídit se po přípravných materiálech a službách přímo zde. Řada vysokých škol nabízí na internetových stránkách přípravné kurzy, nebo alespoň doporučenou literaturu. Pokud ne, stojí určitě za to zeptat se na studijním oddělení. Chybným výběrem může uchazeč přijít o hodně.

Pokud vysoká škola přijímá podle Národních srovnávacích zkoušek Scio, pak to má uchazeč vcelku jednoduché. Scio na svých stránkách nabízí řadu přípravných materiálů a služeb.

Nejčastějším problémem bývají prezenční kurzy. Ty patří k nejdražší přípravě a zároveň do nich musí uchazeč investovat hodně času. Prezenční kurzy k přijímacím zkouškám nabízí řada tzv. vzdělávacích agentur, které lákají uchazeče na všechno možné. Realita je pak ale často velmi rozdílná a uchazeč z kurzu neodchází připraven, nýbrž rozezlen. „Často se k nám dostane uchazeč, který byl před tím na prezenčním kurzu nějaké vzdělávací agentury a stěžuje si, že kurz neodpovídal jeho představám. Bohužel má často dojem, že kvalitu těchto kurzů garantujeme my,“ uvádí mluvčí Scio Bohumil Kartous. Scio však, podle slov svého mluvčího, s žádnými agenturami nespolupracuje, výjimku tvoří pouze agentura Kurzy-Fido, která pro Scio některé prezenční kurzy připravuje.

 

Nejčastější prohřešky prezenčních kurzů tzv. vzdělávacích agentur


  • Kurz nepřipravuje na test, na který připravovat má

Je typické, že agentury dezinformují uchazeče a např. místo na test OSP Scio je připravují na test TSP MU.

  • Přeplněnost kurzů

Desítky lidí v jednom kurzu jsou pro kvalitní přípravu zcela nevhodné.

  • Nepřipravenost lektorů

Většina agentur své lektory důkladně neškolí, je pouze dílem náhody či štěstí, na jakého lektora uchazeč narazí.

  • Nekoncepčnost kurzu

Kurzy nabízené tzv. vzdělávacími agenturami nemají pevnou a promyšlenou strukturu, vše záleží pouze na lektorovi.

  • Slučování přípravy na několik testů dohromady

Vzdělávací agentury často lákají uchazeče, že je v rámci jediného kurzu připraví na to i na ono. Příprava je pak zákonitě povrchní a neúčinná.

 

Tip: Nenechejte se obelhávat. Pokud vás prezenční kurz nepřipravuje na to, co jste čekali, požadujte vrácení peněz. Odkázat se přitom můžete na ustanovení občanského zákoníku o klamavé reklamě.











Komentáře