„Jazykové znalosti absolventů vysokých škol musí reagovat na vývoj potřeb na trhu práce a zajistit jejich konkurenceschopnost v mezinárodním měřítku. Tomu je třeba uzpůsobit také metody učení, ale i testovací a hodnotící nástroje,“ konstatovala Hana Reichová, ředitelka Centra jazykového vzdělávání Masarykovy univerzity a hlavní řešitelka projektu.

Na základě tříletého projektu zahájeného v letošním květnu tak bude inovováno na 90 jazykových kurzů určených studentům. Řešitelé budou organizovat zahraniční stáže, semináře a workshopy. Výsledkem projektu budou také studijní materiály v podobě příruček, ale i speciální testovací sady pro konkrétní jazyky a fakulty. Projekt předpokládá, že jeho výstupy využije jen v prvních třech letech jeho realizace více než 7000 studentů.

K dalším účastníkům projektu IMPACT patří mimo MU i Technická univerzita v Liberci, Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové a České a slovenské asociace učitelů jazykových center na VŠ. Do práce na projektu se dále zapojí dvacítka zahraničních lektorů, konzultantů a hodnotitelů z dvanácti zemí světa.

Zdroj: TZ MU

Nejdříve zhodnoťte své šance na odvolání. Velkou roli hraje umístění pod limitem přijatých uchazečů. Největší šance tak mají zejména ti uchazeči, kteří splnili uveřejněné podmínky pro přijetí, ale pro přílišný počet uchazečů nemohli být přijati. Stále se však v mnoha případech spousta přijatých uchazečů ke studiu z různých důvodů nezapíše, čímž vám uvolní místo.

Dálším krokem je kontrola testů. Ze zákona musí školy uchazečům po skončení přijímacího řízení umožnit nahlédnout do materiálů, jež mohou ovlivnit rozhodnutí o jeho přijetí ke studiu. Po domluvě se studijním oddělením tak můžete objevit nesrovnalosti a chyby v zadání, což může děkan v odvolání zohlednit. Zaměřte se zejména na:

• jednoznačnost zadání – občas je platná více než jedna odpověď
• obsahovou stránku testu – např. v testu ze zeměpisu se mohou objevit otázky z dějepisu
• součet bodů – i mistr tesař se někdy utne, a protože chybovat je lidské, přepočítejte si celkové body
• vyhodnocení odpovědí – v dnešní době používají fakulty čím dál častěji pro vyhodnocení testů počítačovoutechniku, která není vždy zcela spolehlivá, takže se vyplatí překontrolovat označené odpovědi v záznamovém archu s oficiálními výsledky

Do 15 dnů musí školy podle platného zákona zveřejnit zprávu o přijímacím řízení a statistické údaje o jednotlivých testech. Můžete tak srovnat vaše zadání s jinými variantami, které mohly být snazší.

Následně nezapomeňte porovnat srovnatelnost podmínek během přijímacího řízení. Podle zákona by totiž každá vysoká škola měla zajistit uchazečům stejné podmínky, takže můžete zmínit i každou opodstatněnou nevýhodu. Zaměřte se na cokoliv, co vám mohlo zabránit dosažení potřebné bodové hranice pro přijetí – např. zdravotní komplikace, dojezdová vzdálenost, nemožnost navštěvovat přípravné kurzy, rušivé elementy v místnosti během samotného testu.

Nyní přichází ta nejpodstatnější část. V ní musíte prokázat skutečný zájem o studium a doložit všechny studijní výsledky či výhody, díky nimž jste vhodným kandidátem na budoucího studenta. Nezapomeňte přiložit úředně ověřené kopie jazykových certifikátů, umístění z olympiád či výsledků z Národních srovnávacích zkoušek. K argumentaci použijte nabytou praxi z brigád, předchozí snahu o studium na dané škole či účast na projektech souvisejících se studovaným oborem.

Vzor odvolání:

Jméno a příjmení uchazeče

Bydliště uchazeče

děkanovi – fakulta a adresa vysoké školy

Věc:       Žádost o přezkoumání rozhodnutí o nepřijetí na vysokou školu

I.

Podle ust.§ 50 odst. 7 zák. č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších

zákonů, tímto

ŽÁDÁM O PŘEZKOUMÁNÍ ROZHODNUTÍ

děkana …název fakulty a školy… ze dne …datum vydání rozhodnutí o nepřijetí, č. j. …./….., jímž jsem

nebyl(a) přijata(a) ke studiu oboru …………

II.

Žádost uvedenou v článku I. tohoto podání odůvodňuji takto:

• ……
• ……

III.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti žádám, aby děkan …název fakulty a školy… této odůvodněné žádosti vyhověl a své rozhodnutí ze dne …datum vydání rozhodnutí o nepřijetí, č. j. …./….. změnil a rozhodl o mém přijetí ke studiu, případně aby tuto žádost předal k rozhodnutí rektorovi …název školy… Pro tento případ navrhuji, aby rektor rozhodnutí děkana změnil a rozhodl o mém přijetí ke studiu.

V ………………….  dne …………………                                                                     jméno a podpis uchazeče

IV.

Přílohy: ………..

Ačkoliv do samotných přijímaček zbývá často ještě několik měsíců, příprava by měla začít rozhodně dříve než týden před zkouškou. Zvláště maturanti, kteří se zároveň budou muset připravovat i na maturitu, budou v jarních měsících těžko hledat volnou chvilku. Navíc – přijímají-li fakulty podle výsledků Národních srovnávacích zkoušek, tak ty už běží plným proudem.

Příprava na přijímací zkoušky vyžaduje určitou rozvahu. Zejména je nutné vycházet z prostého faktu – co daná vysoká škola požaduje. To znamená, zjistit si nejdříve, jaký je obsah přijímacích zkoušek, jaký je průběh přijímacích zkoušek a jakým způsobem jsou tyto zkoušky hodnoceny.

Přijímací zkoušky jednotlivých fakult se v těchto ohledech mohou velmi lišit, i když třeba vysoká škola požaduje přijímací zkoušku ze stejného předmětu. „Přijímací zkoušky se mohou lišit úrovní náročnosti, typem úloh, délkou samotné zkoušky, hodnocením, které výsledku dává určitou váhu.

Vysoké školy by měly zveřejňovat testy z předchozích let

Rozdílů může být celá řada, a proto je nejlepší podívat se, jaké testy a zkoušky používala fakulta v loňských letech. Podle ministerské vyhlášky vysoké školy musejí testy z předchozích let zveřejňovat a uchazeč by tak měl mít možnost udělat si obrázek o tom, co ho čeká. Ne vždy tomu tak ale je. Například Filosofická fakulta UK v Praze svůj test studijních předpokladů, který používá u řady oborů, nezveřejňuje. Uchazeč má každopádně právo tento požadavek vznést a v případě, že mu fakulta nevyhoví, by se měl obrátit na ministerstvo školství, které má na zákonný postup vysokých škol dohlížet.

Zkuste si test, pak zvolte postup přípravy

Naštěstí většina fakult tento požadavek splňuje, a tak pokud se uchazeč k testům dostane, před samotnou přípravou by měl zkusit, jak by asi v testu dopadl. Teprve podle toho by měl zvolit hloubku i tempo přípravy. Je dobré zkusit si ukázkový test s dostatečným předstihem, neuspokojivý výsledek pak bude možné ještě zkorigovat. Je zbytečné a unáhlené kupovat si například prezenční kurz, pokud se v testu ukáže, že uchazeč tak náročnou přípravu nepotřebuje. Svou roli by také měla sehrát úvaha nad tím, jak moc velké síto přijímací zkoušky na danou VŠ představují. Je-li přijatých pouze desetina z celkového počtu přihlášených, pak je jasné, že je třeba dosáhnout velmi dobrého výsledku. Je-li přijat každý druhý, nároky na výsledek budou pochopitelně nižší.

Nenechejte se napálit „lákavými“ nabídkami, často jsou pochybné

Při volbě další přípravy by se měl uchazeč orientovat podle toho, jaká příprava je dostupná. Jednoznačnou prioritu má příprava nabízená tím, kdo připravuje samotné přijímací zkoušky. V případě, že si přijímací zkoušky připravuje vysoká škola sama, je dobré pídit se po přípravných materiálech a službách přímo zde. Řada vysokých škol nabízí na internetových stránkách přípravné kurzy, nebo alespoň doporučenou literaturu. Pokud ne, stojí určitě za to zeptat se na studijním oddělení. Chybným výběrem může uchazeč přijít o hodně.

Pokud vysoká škola přijímá podle Národních srovnávacích zkoušek Scio, pak to má uchazeč vcelku jednoduché. Scio na svých stránkách nabízí řadu přípravných materiálů a služeb.

Nejčastějším problémem bývají prezenční kurzy. Ty patří k nejdražší přípravě a zároveň do nich musí uchazeč investovat hodně času. Prezenční kurzy k přijímacím zkouškám nabízí řada tzv. vzdělávacích agentur, které lákají uchazeče na všechno možné. Realita je pak ale často velmi rozdílná a uchazeč z kurzu neodchází připraven, nýbrž rozezlen. „Často se k nám dostane uchazeč, který byl před tím na prezenčním kurzu nějaké vzdělávací agentury a stěžuje si, že kurz neodpovídal jeho představám. Bohužel má často dojem, že kvalitu těchto kurzů garantujeme my,“ uvádí mluvčí Scio Bohumil Kartous. Scio však, podle slov svého mluvčího, s žádnými agenturami nespolupracuje, výjimku tvoří pouze agentura Kurzy-Fido, která pro Scio některé prezenční kurzy připravuje.

Nejčastější prohřešky prezenčních kurzů tzv. vzdělávacích agentur

• Kurz nepřipravuje na test, na který připravovat má

Je typické, že agentury dezinformují uchazeče a např. místo na test OSP Scio je připravují na test TSP MU.

• Přeplněnost kurzů

Desítky lidí v jednom kurzu jsou pro kvalitní přípravu zcela nevhodné.

• Nepřipravenost lektorů

Většina agentur své lektory důkladně neškolí, je pouze dílem náhody či štěstí, na jakého lektora uchazeč narazí.

• Nekoncepčnost kurzu

Kurzy nabízené tzv. vzdělávacími agenturami nemají pevnou a promyšlenou strukturu, vše záleží pouze na lektorovi.

• Slučování přípravy na několik testů dohromady

Vzdělávací agentury často lákají uchazeče, že je v rámci jediného kurzu připraví na to i na ono. Příprava je pak zákonitě povrchní a neúčinná.

Tip: Nenechejte se obelhávat. Pokud vás prezenční kurz nepřipravuje na to, co jste čekali, požadujte vrácení peněz. Odkázat se přitom můžete na ustanovení občanského zákoníku o klamavé reklamě.

Uchazeči se rozhodují jinak

Podle zájmu uchazečů o studium jednotlivých oborů se zdá, že se situace za posledních několik let v této oblasti mění spíše pomaleji. Největší zájem převládá u práva, ekonomie a některých společenských věd, zejména tradičně oblíbené psychologie. Například právnické fakulty v Praze, Olomouci i Plzni zaznamenávají několikanásobný převis poptávky po studiu nad nabídkou. Podobně jsou na tom se zájmem i ekonomické fakulty, kterých je však více a kterým nejvíce konkurují soukromé vysoké školy. Nicméně na Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (IES FSV UK) je to s poměrem uchazečů a přijatých velmi podobné jako na právnických fakultách. „Střední příjem (medián, pozn. redakce) absolventů magisterského studia na IES dosahuje 69 tisíc Kč měsíčně, což je dvojnásobek středního příjmu vysokoškoláků v ČR obecně,“ objasňuje hlavní důvod zájmu o studium Monika Hollmannová z IES FSV UK. Zájem o studium ekonomických oborů potvrzuje i proděkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze Daniel Šťastný. „Na zájmu uchazečů o studium na naší fakultě vidíme, že trend preference ekonomických oborů mezi uchazeči přetrvává,“ uvádí Šťastný a zároveň odkrývá, že uchazeči mají o studiu ekonomie většinou jen obecné ponětí: „Na atraktivitu ekonomie je možné usuzovat z toho, že celá polovina všech našich uchazečů se ze třech našich oborů hlásí právě na ten, který je nazvaný ‚Ekonomie‘. Zajímavé nicméně je, že v průběhu studia si asi třetina z nich studium tohoto spíše teoretického oboru rozmyslí a přestoupí do praktičtěji zaměřených a studijně méně náročných oborů. Ekonomie je atraktivnější tedy hlavně svým názvem, méně již samotným obsahem.“

Jobs.cz: Největší zájem je o informatiky, techniky, ekonomy, obchodníky

Skutečnost, že zejména absolventi právnických a ekonomických oborů jsou nejlépe placenými absolventy, je nepochybně jedním z hlavních důvodů velkého zájmu o tato studia. Není to však důvod jediný.

Stejný, a dokonce ještě větší zájem je na pracovním trhu o absolventy technických studijních oborů. Z údajů, které o požadavcích trhu práce má největší český server zaměřený na zprostředkování pracovních pozic Jobs.cz, vyplývá, že šest z deseti nejčastěji nabízených pracovních pozic vhodných pro absolventy je technického zaměření. „Dominanci informatických a technických oborů v tomto smyslu potvrzuje fakt, že na jedenáctém místě je další informaticky zaměřený obor Správa systémů a sítí,“ komentuje statistiku analytik Jobs.cz Ondřej Mysliveček. Velmi silnou pozici má v top desítce silná čtyřka na druhém až pátém místě, která spadá zejména do oblasti ekonomie, obchodu a administrativy. Podle Myslivečka patří mezi další často nabízené pozice pracovní místa v oblastech farmacie, chemie a zdravotnictví.

Perspektivnost může mít různou podobu

Z porovnání zájmu o studium jednotlivých oborů a uplatnitelnosti na trhu vyplývá, že vyhlídka na snadně získanou a dobře ohodnocenou práci není jediným kritériem, podle kterého uchazeči volí obor svého vysokoškolského vzdělávání. Mezi oblíbenými studijními obory, jak vyplývá z dat společnosti Scio, je řada takových, které rozhodně nezaujímají přední příčky mezi nabízenými pracovními pozicemi. Zájem o daný studijní obor je tedy motivován jinými očekáváními uchazečů.

„Nezaměstnanost našich absolventů je nízká, uplatnitelnost velká. Z tohoto úhlu pohledu nabízíme perspektivní studium, samozřejmě s tím, co učitelské povolání obnáší,“ říká Pavel Doulík, proděkan Pedagogické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Zároveň si myslí, že rozhodování podle tržních kritérií, tedy podle výše nástupního platu a kariérní perspektivy, nemá být tím jediným, co uchazeč zohlední. „Tržní kritéria by neměla být jediným vodítkem uchazeče. Měl by zvážit také další rozměry své volby a profese, které se chce v budoucnu věnovat. Pokud si někdo zvolí povolání učitele, věřím, že jeho rozhodování je založeno právě na hlubším uvážení,“ uvádí přímo Doulík, který poukazuje na společenskou důležitost profesí, pro něž fakulta připravuje absolventy. „Nepřipravujeme jen učitele, připravujeme i sociální pracovníky a staráme se tak o prostor, který je pro společnost klíčový,“ uvádí v souvislosti se stárnoucí populací a nutností věnovat péči seniorům.

Vysoké školy musejí perspektivní obory vyhledávat, někdy stačí dobrý nápad

Vysoké školy jsou do značné míry závislé na počtu uchazečů. Těch ale v poslední době ubývá, a tak se i vysoké školy musí snažit nabízet zajímavé možnosti, jak uchazeče přilákat, přičemž uplatnění může hrát rozhodující roli. Zajímavou cestou se vydala Univerzita Tomáše Bati, která založila fakultu s relativně ojedinělým studijním zaměřením, Fakultu logistiky a krizového řízení (FLKŘ UTB). Tato fakulta má za sebou sice teprve jeden rok existence, nicméně zájem o studium je enormní. „ V loňském roce jsme přijímali 250 uchazečů, ale přihlásilo se nám jich 1 300,“ uvádí pověřená děkanka FLKŘ UTB Romana Bartošíková. Zájem o studium na FLKŘ lze přiložit zaměření studia. „Portfolio studijních programů je jedinečné, patří sem Ochrana obyvatelstva, Ovládání rizik a také nově Řízení environmentálních rizik. O tyto obory je velký zájem,“ doplňuje Bartošíková s tím, že po manažerech, kteří jsou vzděláni v oblasti krizového řízení, je na trhu poptávka: „Naši absolventi mají možnost najít práci jak v soukromém tak ve veřejném sektoru. Uplatní se v podnicích a institucích s potřebou hodnocení rizik, krizového a havarijního plánování, krizového řízení při řešení mimořádných událostí a krizových situací, ochrany obyvatelstva, veřejného pořádku, posuzování a ochrany kritické infrastruktury, zásobování obyvatelstva pitnou vodou, potravinami a logistiky pro krizové řízení i ochrany majetku a přírodního prostředí. Typickým příkladem mohou být pozice manažerů u bezpečnostních agentur či v integrovaném záchranném systému.“ Orientovat studium tak, aby byli absolventi konkurenceschopní na trhu práce, je podle Bartošíková jednou z priorit fakulty.

Top deset nabízených pracovních pozic pro absolventy podle oborů

Bohumil Kartous, společnost Scio, s využitím dat serveru Jobs.cz

Se stále slábnoucími populačními ročníky ubývá každým rokem těch, kteří ukončují středoškolské vzdělání. Od toho se zákonitě odvíjí i pokles uchazečů o studium. Situaci navíc podporuje fakt, že za posledních dvacet let počet studijních míst na vysokých školách značně rozrostl, vznikly úplně nové vysoké školy, nové fakulty, nové studijní obory. Svou roli sehrává i značný počet soukromých VŠ, který odčerpá zhruba 15 % uchazečů. Maturitu složí 70% populačního ročníku a v podstatě všichni by mohli studovat na vysoké škole. To by ale musel být zájem o všechny studijní obory stejný, což rozhodně není.

Na techniku? Bez přijímaček a velkým sítem v prvních ročnících studia

Zájem o studium jednotlivých oborů a jednotlivých fakult je diametrálně odlišný. Zatímco na právnických fakultách, na fakultách sociálně vědních či ekonomických se schází několikanásobný počet přihlášek, než je studijních míst, o obory technického rázu a stále více také o exaktně zaměřené vědní obory zájem dlouhodobě klesá. Tím jsou také, do značné míry, rozdány karty.

Situace je následující – na Právnickou fakultu UK v Praze se dostane každý desátý uchazeč. Stejně tak například na Ekonomický institut Fakulty sociálních věd UK v Praze, případně na Fakultu sociálních studií MU v Brně.

Tyto fakulty podrobují uchazeče velmi přísnému hodnocení v rámci Národních srovnávacích zkoušek a uspějí pouze ti skutečně nejlepší.

Vedle toho je však řada fakult technického charakteru, které se naopak snaží uchazeče přilákat a vynakládají značné prostředky na to, aby se zviditelnily. Jedná se o řadu fakult na vysokých školách Vysokého učení technického v Brně, Českého vysokého učení technického v Praze, Vysoké školy chemicko technologické v Praze, Vysoké školy báňské – technické univerzity v Ostravě a tak by se dalo pokračovat.

Uplatnění by často bylo, odrazuje náročné studium

Ačkoliv o absolventy oborů technického zaměření je mezi zaměstnavateli velký zájem, k naplnění kvót vysokých škol, které tyto studijní obory nabízejí, to zjevně nestačí. Podle průzkumu mezi uchazeči o studium se totiž ukazuje, že vedle uplatnění je hlavním kritériem zájem o obor. A zde vedou populární a nutno přiznat také snáze zvládnutelné obory typu ekonomie, právo či některé ze společenských věd.

Známým faktem také je, že technicky zaměřené vysoké školy sice ochotně přijmou většinu uchazečů, kteří se přihlásí, nicméně v prvních letech studia je čeká často několikanásobné síto, jímž většina studentů neprojde.

S klesajícím počtem uchazečů se však začínají uvolňovat i obory, které dříve byly žádané. Příkladem mohou být některé studijní obory na pedagogických fakultách.

Zdroj: Scio, průzkum mezi účastníky Národních srovnávacích zkoušek, 2008

„Zdarma v dnešní době není téměř nic, a když už musím platit, chci za své peníze dostat maximum,“ předpokládá zástupce jedné ze soukromých VŠ. Škola vznikla ve spolupráci s partnerskou vysokou školou v zahraničí a snaží se s ní spojovat prestiž vlastního studia a titulu.

Soukromé vysoké školy se snaží „vynahradit“ svým uchazečům to, že je studium stojí podstatně více. Mezi benefity, které mají zajistit spokojenost s investicí do školného, patří zejména základní studijní materiály, jako skripta, učebnice a knihy, přístup do mezinárodní elektronické databáze odborné literatury, vstup do knihovny, zkoušení přes počítač v průběhu celého roku nebo diplom vydaný partnerskou univerzitou, má-li soukromá VŠ jakou.

Jenže většinu z toho nabízejí i veřejné vysoké školy, takže se nabízí otázka, co je vlastně skutečnou přidanou hodnotou soukromých VŠ? Podle některých náznaků tato přidaná hodnota nespočívá v materiálním či studijním nadstandardu, ale spíše v nárocích na to, co musí student splnit, aby studium skutečně zvládl. „Je veřejným tajemstvím, že většina soukromých VŠ přistupuje k předmětu své činnosti tržně a studentům nabízí v podstatě jakousi záruku, že po určité době odejdou s titulem,“ říká student jedné soukromé VŠ, který si z pochopitelných důvodů nepřeje být jmenován. Nicméně je nutné zdůraznit, že tento přístup nemusí být pravidlem. I mezi soukromými vysokými školami se snaží profilovat ty, které nechtějí být považovány za jednoducho cestu k formálnímu vzdělání.

Tlak na prokazování kvality

S počtem vysokých škol a s relativním zjednodušováním toho, jak dosáhnout vysokoškolského vzdělání, totiž začne narůstat tlak na to absolvovat tu správnou školu. Už nebude stačit mít pouze titul, výhodou se stane mít titul z určité vysoké školy. Soukromé vysoké školy v tomto zatím nemají vybudovanou konkurenceschopnou pozici. Některé však na svém jménu už pracují, protože vědí, že si svou pozici budou moci náležitě ocenit. „Alfou a omegou snah každé školy, soukromou nevyjímaje, by měla být kvalita měřená spokojeností a vzdělaností, resp. připraveností studentů a absolventů,“ říká rektor pražské soukromé VŠ CEVRO Institut Josef Šíma. Škola si zakládá na týmu kvalitních pedagogů a na relativně malém počtu studentů, kterým může, podle slov rektora, věnovat osobní přístup i určité společenské výhody.

Podle Josefa Šímy dává placení školného studentům větší možnost kontroly: „Vztahy na soukromé vysoké škole jsou daleko transparentnější.“ Dalším pozitivem je podle Šímy to, že studium je praktičtěji orientované. „Samotný systém tak vlastně představuje ‚školu života‘,“ říká přímo.

Soukromé versus veřejné? Jak v čem

Soukromé vysoké školy představují konkurenci pro ty veřejné, což by se ještě více prohloubilo při zavedení školného na veřejných vysokých školách. Někteří zástupci soukromých VŠ proto za školné aktivně lobbují. Například zástupci vysokých škol nabízejících ekonomické studijní obory, pro které jsou soukromé vysoké školy asi největší konkurencí, uznávají, že soukromé VŠ mají svou kvalitu ve zmiňovaném zaměření na praxi.

Veřejné vysoké školy nabízejí oproti tomu širší spektrum oborů, které jsou často teoretické a předpokládají se u nich větší aspirace i schopnosti studentů. „Není žádným tajemstvím, že na veřejné vysoké školy se hlásí uchazeči, kteří mají v průměru znatelně lepší výsledky v testech než ti, kteří směřují na soukromé VŠ,“ říká Bohumil Kartous, mluvčí společnosti Scio, která pro vysoké školy organizuje Národní srovnávací zkoušky.

Soukromé vysoké školy však nejsou konkurencí pro všechny veřejné. „Soukromé VŠ nám nekonkurují,“ říká Pavel Doulík, proděkan Pedagogické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a pokračuje: „Soukromé vysoké školy vznikly proto, aby zaplnily prostor na trhu, který tu vznikl v první polovině 90. let.  Z toho titulu je zřejmé, že budou nabízet pouze studium, po kterém je na trhu poptávka. To ale v žádném případě nepokryje spektrum, které vysokoškolské vzdělání pokrývá. Ale je pravda, že vzhledem ke koncentraci finančních prostředků mohou soukromé vysoké školy konkurovat tím, že zabezpečí studentům zajímavé studijní podmínky,“ přiznává Doulík soukromým VŠ určité kvality.

Soukromé VŠ: pozitiva vs. negativa

+ Školu si platíte a můžete vyžadovat za své peníze adekvátní službu.

+ Většinou jsou na studenty kladeny nižší nároky.

+ Máte větší možnost přizpůsobit průběh studia svým podmínkám.

+ Kvalita pedagogů je podobná, na soukromých VŠ většinou učí učitelé z veřejných VŠ

+ Soukromé VŠ většinou nabízejí komfortnější vybavení.

+ Větší orientace na praxi a firemní sféru.

- Výše školného se může dost lišit, každopádně vždy vás to bude stát o dost více než na veřejné VŠ.

- Kvalita soukromých VŠ v ČR je často zpochybňována.

- Na trhu práce můžete být brzy s diplomem z nekvalitní soukromé VŠ v nevýhodě.

- Rozsah studijní nabídky soukromých VŠ je omezený, orientují se na komerčně zajímavá studia.

- Teoretická příprava může mít horší úroveň.

- Horší vyhlídky při hledání navazujícího magisterského nebo doktorského studia.

Cílovou skupinou veletrhu jsou především studenti posledních rončíků středních škol, resp. uchazeči o studium na VŠ.

Webové stránky veletrhu jsou k dispozici na adrese: www.gaudeamus.cz.. Při plánování návštěvy doporučujeme nahlédnout do programu doprovodných akcí, který je vystaven na adrese: http://www.gaudeamus.cz/?id=cz%2Flectures2010b&mf=5000127 a absolvovat přednášky, které se týkají studia na preferovaných VŠ.

Zdroj: webové stránky veletrhu