Bakalářské studijní jednooborové programy:

• Filologie
• Historické vědy

Bakalářské studijní dvouoborové programy:

• Filozofie + Historické vědy
• Filozofie + Filologie
• Historické vědy + Filologie
• Historické vědy + Humanitní studia
• Humanitní studia + Filologie
• Politologie + Historické vědy
• Politologie + Filologie

Ke studiu v bakalářském studijním programu může být přijat jedině absolvent střední školy, který úspěšně složil maturitní zkoušku. Složení maturitní zkoušky je třeba prokázat úředně ověřenou kopií maturitního vysvědčení, kterou je nutné doručit na adresu FF UJEP spolu s přihláškou nebo nejpozději v den konání přijímací zkoušky. V odůvodněných případech lze na základě žádosti uchazeče tento termín prodloužit. O prodloužení termínu odevzdání maturitního vysvědčení rozhoduje děkan fakulty. Nedoručení vysvědčení  řádně a včas je považováno za nesplnění jedné z podmínek k přijetí ke studiu na FF UJEP. Podmínky přijetí na jednotlivé obory a základní charakteristika průběhu přijímacích zkoušek je uvedena na webových stránkách fakulty. Termín pro podání přihlášky je stanoven na 20. srpna 2012. Přijímací zkoušky se následně konají 5. září 2012.

Fakulta životního prostředí

Fakulta přijímá do bakalářských studijních programů Inženýrská ekologie a Ekologie a ochrana prostředí. Uchazeči o studium všech bakalářských studijních programů a oborů budou přijímáni bez písemných nebo ústních přijímacích zkoušek. Kritériem pro stanovení pořadí uchazečů o bakalářské studijní programy a obory    je prospěch z biologie (případně botaniky a zoologie) a chemie (případně anorganické chemie, organické chemie, analytické chemie, fyzikální chemie) na výročních vysvědčeních 1. – 3. ročníku a pololetním vysvědčení 4. ročníku střední školy nebo středního odborného učiliště s maturitou. U víceletých gymnázií nebo jiných typů středních škol s maturitou bude vzat v úvahu prospěch z posledních max. čtyř ročníků studia.  Základem pro výpočet pořadí bude vždy součet osmi známek – čtyř z biologie a čtyř z chemie. Přihlášky můžete podávat do 20. srpna 2012.

Fakulta výrobních technologií a managementu

Fakulta vypsala druhé kolo přijímacího řízení pro bakalářské studijní programy Strojírenská technologie, Strojírenství a Energetika. Uchazeči o studium všech bakalářských studijních programů a oborů budou přijímáni bez přijímacích zkoušek. Kriteriem pro stanovení pořadí uchazečů je studijní průměr na pololetním vysvědčení posledního roku studia na střední škole vyjma známky z chování. Pro přijetí je rozhodující pořadí uchazečů sestavené v jednotlivých oborech a formách studia na základě jejich studijních výsledků na střední škole a maximální počet přijímaných uchazečů do studijních programů a oborů. Přihlášky lze podávat do 25. srpna 2012.

Pedagogická fakulta

Bakalářské studijní obory ve druhém kole jsou Filologie a Specializace v pedagogice. Pro detailní informace o přijímacím řízení a možnostech jeho prominutí navštivte webové stránky fakulty. Přihlášky můžete podávat do 20. srpna 2012.

Přírodovědecká fakulta

Bakalářských studijních oborů nabízených v druhém kole je jak jednooborových, tak dvouoborových skutečně velké množství, takže pro konkrétní výběr doporučujeme prohlédnout si náš dříve uveřejněný článek.

Detailní informace spolu s elektronickou přihláškou naleznete na stránkách UJEP.

Zdroj: UJEP

1. Jednooborová studia

Přijímací zkouška z biologie bude prominuta uchazečům, kteří ve společné části maturitní zkoušky složili úspěšně zkoušku z nepovinného předmětu Biologie.

2. Dvouoborová studia

3. Dvouoborová studia se zaměřením na vzdělávání

Přijímací zkoušky se budou konat 5. září 2012 v areálu UJEP v ulici České mládeže 8 v Ústí nad Labem. Rozhodnutí o přijetí bude uchazeči zasláno do následujících 30 dnů. Detailní informace spolu s elektronickou přihláškou naleznete na stránkách PřF UJEP.

Zdroj: PřF UJEP

Uchazeči se rozhodují jinak

Podle zájmu uchazečů o studium jednotlivých oborů se zdá, že se situace za posledních několik let v této oblasti mění spíše pomaleji. Největší zájem převládá u práva, ekonomie a některých společenských věd, zejména tradičně oblíbené psychologie. Například právnické fakulty v Praze, Olomouci i Plzni zaznamenávají několikanásobný převis poptávky po studiu nad nabídkou. Podobně jsou na tom se zájmem i ekonomické fakulty, kterých je však více a kterým nejvíce konkurují soukromé vysoké školy. Nicméně na Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (IES FSV UK) je to s poměrem uchazečů a přijatých velmi podobné jako na právnických fakultách. „Střední příjem (medián, pozn. redakce) absolventů magisterského studia na IES dosahuje 69 tisíc Kč měsíčně, což je dvojnásobek středního příjmu vysokoškoláků v ČR obecně,“ objasňuje hlavní důvod zájmu o studium Monika Hollmannová z IES FSV UK. Zájem o studium ekonomických oborů potvrzuje i proděkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze Daniel Šťastný. „Na zájmu uchazečů o studium na naší fakultě vidíme, že trend preference ekonomických oborů mezi uchazeči přetrvává,“ uvádí Šťastný a zároveň odkrývá, že uchazeči mají o studiu ekonomie většinou jen obecné ponětí: „Na atraktivitu ekonomie je možné usuzovat z toho, že celá polovina všech našich uchazečů se ze třech našich oborů hlásí právě na ten, který je nazvaný ‚Ekonomie‘. Zajímavé nicméně je, že v průběhu studia si asi třetina z nich studium tohoto spíše teoretického oboru rozmyslí a přestoupí do praktičtěji zaměřených a studijně méně náročných oborů. Ekonomie je atraktivnější tedy hlavně svým názvem, méně již samotným obsahem.“

Jobs.cz: Největší zájem je o informatiky, techniky, ekonomy, obchodníky

Skutečnost, že zejména absolventi právnických a ekonomických oborů jsou nejlépe placenými absolventy, je nepochybně jedním z hlavních důvodů velkého zájmu o tato studia. Není to však důvod jediný.

Stejný, a dokonce ještě větší zájem je na pracovním trhu o absolventy technických studijních oborů. Z údajů, které o požadavcích trhu práce má největší český server zaměřený na zprostředkování pracovních pozic Jobs.cz, vyplývá, že šest z deseti nejčastěji nabízených pracovních pozic vhodných pro absolventy je technického zaměření. „Dominanci informatických a technických oborů v tomto smyslu potvrzuje fakt, že na jedenáctém místě je další informaticky zaměřený obor Správa systémů a sítí,“ komentuje statistiku analytik Jobs.cz Ondřej Mysliveček. Velmi silnou pozici má v top desítce silná čtyřka na druhém až pátém místě, která spadá zejména do oblasti ekonomie, obchodu a administrativy. Podle Myslivečka patří mezi další často nabízené pozice pracovní místa v oblastech farmacie, chemie a zdravotnictví.

Perspektivnost může mít různou podobu

Z porovnání zájmu o studium jednotlivých oborů a uplatnitelnosti na trhu vyplývá, že vyhlídka na snadně získanou a dobře ohodnocenou práci není jediným kritériem, podle kterého uchazeči volí obor svého vysokoškolského vzdělávání. Mezi oblíbenými studijními obory, jak vyplývá z dat společnosti Scio, je řada takových, které rozhodně nezaujímají přední příčky mezi nabízenými pracovními pozicemi. Zájem o daný studijní obor je tedy motivován jinými očekáváními uchazečů.

„Nezaměstnanost našich absolventů je nízká, uplatnitelnost velká. Z tohoto úhlu pohledu nabízíme perspektivní studium, samozřejmě s tím, co učitelské povolání obnáší,“ říká Pavel Doulík, proděkan Pedagogické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Zároveň si myslí, že rozhodování podle tržních kritérií, tedy podle výše nástupního platu a kariérní perspektivy, nemá být tím jediným, co uchazeč zohlední. „Tržní kritéria by neměla být jediným vodítkem uchazeče. Měl by zvážit také další rozměry své volby a profese, které se chce v budoucnu věnovat. Pokud si někdo zvolí povolání učitele, věřím, že jeho rozhodování je založeno právě na hlubším uvážení,“ uvádí přímo Doulík, který poukazuje na společenskou důležitost profesí, pro něž fakulta připravuje absolventy. „Nepřipravujeme jen učitele, připravujeme i sociální pracovníky a staráme se tak o prostor, který je pro společnost klíčový,“ uvádí v souvislosti se stárnoucí populací a nutností věnovat péči seniorům.

Vysoké školy musejí perspektivní obory vyhledávat, někdy stačí dobrý nápad

Vysoké školy jsou do značné míry závislé na počtu uchazečů. Těch ale v poslední době ubývá, a tak se i vysoké školy musí snažit nabízet zajímavé možnosti, jak uchazeče přilákat, přičemž uplatnění může hrát rozhodující roli. Zajímavou cestou se vydala Univerzita Tomáše Bati, která založila fakultu s relativně ojedinělým studijním zaměřením, Fakultu logistiky a krizového řízení (FLKŘ UTB). Tato fakulta má za sebou sice teprve jeden rok existence, nicméně zájem o studium je enormní. „ V loňském roce jsme přijímali 250 uchazečů, ale přihlásilo se nám jich 1 300,“ uvádí pověřená děkanka FLKŘ UTB Romana Bartošíková. Zájem o studium na FLKŘ lze přiložit zaměření studia. „Portfolio studijních programů je jedinečné, patří sem Ochrana obyvatelstva, Ovládání rizik a také nově Řízení environmentálních rizik. O tyto obory je velký zájem,“ doplňuje Bartošíková s tím, že po manažerech, kteří jsou vzděláni v oblasti krizového řízení, je na trhu poptávka: „Naši absolventi mají možnost najít práci jak v soukromém tak ve veřejném sektoru. Uplatní se v podnicích a institucích s potřebou hodnocení rizik, krizového a havarijního plánování, krizového řízení při řešení mimořádných událostí a krizových situací, ochrany obyvatelstva, veřejného pořádku, posuzování a ochrany kritické infrastruktury, zásobování obyvatelstva pitnou vodou, potravinami a logistiky pro krizové řízení i ochrany majetku a přírodního prostředí. Typickým příkladem mohou být pozice manažerů u bezpečnostních agentur či v integrovaném záchranném systému.“ Orientovat studium tak, aby byli absolventi konkurenceschopní na trhu práce, je podle Bartošíková jednou z priorit fakulty.

Top deset nabízených pracovních pozic pro absolventy podle oborů

Bohumil Kartous, společnost Scio, s využitím dat serveru Jobs.cz

„Zdarma v dnešní době není téměř nic, a když už musím platit, chci za své peníze dostat maximum,“ předpokládá zástupce jedné ze soukromých VŠ. Škola vznikla ve spolupráci s partnerskou vysokou školou v zahraničí a snaží se s ní spojovat prestiž vlastního studia a titulu.

Soukromé vysoké školy se snaží „vynahradit“ svým uchazečům to, že je studium stojí podstatně více. Mezi benefity, které mají zajistit spokojenost s investicí do školného, patří zejména základní studijní materiály, jako skripta, učebnice a knihy, přístup do mezinárodní elektronické databáze odborné literatury, vstup do knihovny, zkoušení přes počítač v průběhu celého roku nebo diplom vydaný partnerskou univerzitou, má-li soukromá VŠ jakou.

Jenže většinu z toho nabízejí i veřejné vysoké školy, takže se nabízí otázka, co je vlastně skutečnou přidanou hodnotou soukromých VŠ? Podle některých náznaků tato přidaná hodnota nespočívá v materiálním či studijním nadstandardu, ale spíše v nárocích na to, co musí student splnit, aby studium skutečně zvládl. „Je veřejným tajemstvím, že většina soukromých VŠ přistupuje k předmětu své činnosti tržně a studentům nabízí v podstatě jakousi záruku, že po určité době odejdou s titulem,“ říká student jedné soukromé VŠ, který si z pochopitelných důvodů nepřeje být jmenován. Nicméně je nutné zdůraznit, že tento přístup nemusí být pravidlem. I mezi soukromými vysokými školami se snaží profilovat ty, které nechtějí být považovány za jednoducho cestu k formálnímu vzdělání.

Tlak na prokazování kvality

S počtem vysokých škol a s relativním zjednodušováním toho, jak dosáhnout vysokoškolského vzdělání, totiž začne narůstat tlak na to absolvovat tu správnou školu. Už nebude stačit mít pouze titul, výhodou se stane mít titul z určité vysoké školy. Soukromé vysoké školy v tomto zatím nemají vybudovanou konkurenceschopnou pozici. Některé však na svém jménu už pracují, protože vědí, že si svou pozici budou moci náležitě ocenit. „Alfou a omegou snah každé školy, soukromou nevyjímaje, by měla být kvalita měřená spokojeností a vzdělaností, resp. připraveností studentů a absolventů,“ říká rektor pražské soukromé VŠ CEVRO Institut Josef Šíma. Škola si zakládá na týmu kvalitních pedagogů a na relativně malém počtu studentů, kterým může, podle slov rektora, věnovat osobní přístup i určité společenské výhody.

Podle Josefa Šímy dává placení školného studentům větší možnost kontroly: „Vztahy na soukromé vysoké škole jsou daleko transparentnější.“ Dalším pozitivem je podle Šímy to, že studium je praktičtěji orientované. „Samotný systém tak vlastně představuje ‚školu života‘,“ říká přímo.

Soukromé versus veřejné? Jak v čem

Soukromé vysoké školy představují konkurenci pro ty veřejné, což by se ještě více prohloubilo při zavedení školného na veřejných vysokých školách. Někteří zástupci soukromých VŠ proto za školné aktivně lobbují. Například zástupci vysokých škol nabízejících ekonomické studijní obory, pro které jsou soukromé vysoké školy asi největší konkurencí, uznávají, že soukromé VŠ mají svou kvalitu ve zmiňovaném zaměření na praxi.

Veřejné vysoké školy nabízejí oproti tomu širší spektrum oborů, které jsou často teoretické a předpokládají se u nich větší aspirace i schopnosti studentů. „Není žádným tajemstvím, že na veřejné vysoké školy se hlásí uchazeči, kteří mají v průměru znatelně lepší výsledky v testech než ti, kteří směřují na soukromé VŠ,“ říká Bohumil Kartous, mluvčí společnosti Scio, která pro vysoké školy organizuje Národní srovnávací zkoušky.

Soukromé vysoké školy však nejsou konkurencí pro všechny veřejné. „Soukromé VŠ nám nekonkurují,“ říká Pavel Doulík, proděkan Pedagogické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a pokračuje: „Soukromé vysoké školy vznikly proto, aby zaplnily prostor na trhu, který tu vznikl v první polovině 90. let.  Z toho titulu je zřejmé, že budou nabízet pouze studium, po kterém je na trhu poptávka. To ale v žádném případě nepokryje spektrum, které vysokoškolské vzdělání pokrývá. Ale je pravda, že vzhledem ke koncentraci finančních prostředků mohou soukromé vysoké školy konkurovat tím, že zabezpečí studentům zajímavé studijní podmínky,“ přiznává Doulík soukromým VŠ určité kvality.

Soukromé VŠ: pozitiva vs. negativa

+ Školu si platíte a můžete vyžadovat za své peníze adekvátní službu.

+ Většinou jsou na studenty kladeny nižší nároky.

+ Máte větší možnost přizpůsobit průběh studia svým podmínkám.

+ Kvalita pedagogů je podobná, na soukromých VŠ většinou učí učitelé z veřejných VŠ

+ Soukromé VŠ většinou nabízejí komfortnější vybavení.

+ Větší orientace na praxi a firemní sféru.

- Výše školného se může dost lišit, každopádně vždy vás to bude stát o dost více než na veřejné VŠ.

- Kvalita soukromých VŠ v ČR je často zpochybňována.

- Na trhu práce můžete být brzy s diplomem z nekvalitní soukromé VŠ v nevýhodě.

- Rozsah studijní nabídky soukromých VŠ je omezený, orientují se na komerčně zajímavá studia.

- Teoretická příprava může mít horší úroveň.

- Horší vyhlídky při hledání navazujícího magisterského nebo doktorského studia.

Webové stránky: www.ujep.cz

Adresa: Hoření 13, Ústí nad Labem

Aktuality: http://www.ujep.cz/cz/aktuality.html

Tiskové zprávy: http://www.ujep.cz/cz/podle-uzivatele/pro-verejnost/tiskove-centrum.html

Univerzitní časopis: http://www.ujep.cz/cz/podle-uzivatele/pro-absolventy/zpravodaj.html