Úlohy použité pro účely tohoto semináře pocházejí z originálních testů MU – vzdělávací agentura Kurzy-Fido.cz pro tento emailový seminář získala licenci k využití testů od Masarykovy univerzity.

Registrace nevyžaduje kromě emailové adresy žádné další údaje. Tématicky je seminář zaměřen na tradičně problémové subtesty, především na numerické, analytické a symbolické myšlení. Okrajově jsou v něm zmiňovány též úlohy z ostatních subtestů. Součástí průvodních mailů jsou rovněž krátké zprávy připomínající např. termíny dnů otevřených dveři či jiné akce, odkazy na zajímavé informační zdroje atp.

V loňském roce tento seminář využívalo přes 1200 uchazečů o studium na MU.

Nabídka přípravných kurzů je zejména ve větších městech poměrně široká, kromě přípravných kurzů pořádaných přímo jednotlivými VŠ existuje řada komerčních vzdělávacích agentur specializujících se na tuto oblast.

Mohlo by se tedy zdát, že vybrat správný kurz je záležitostí několika minut. Na druhou stranu, ceny kurzů nebývají nízké a kvalita jednotlivých kurzů (i v rámci jedné agentury!) se může dosti výrazně lišit.

Jak postupovat při volbě vzdělávací agentury a konkrétního kurzu

Vyžadujte konkrétní informace – nejdůležitější bod

Každé důležité rozhodnutí by se mělo opírat především o kvalitní informace. V případě přípravného kurzu jde především o to, kdo bude vaším lektorem, jaké má zkušenosti s výukou a jak se angažuje v oblasti přijímacích zkoušek. Ideální je, pokud se můžete zúčastnit ukázkové hodiny nebo lektora přímo kontaktovat a zeptat se ho na vše, co vás zajímá. Detailně se seznamte s obsahem kurzu (a dodávanými studijními materiály) a konzultujte jej se svými spolužáky či kamarády např. na fóru prijimacky-tsp.cz, prijimacky-nsz.cz, … Nejlepší je, máte-li možnost hovořit s těmi, kteří daným kurzem a poté přijímacím řízením již prošli a mohou vás upozornit na to, co je při přípravě nejdůležitější.

Zajímejte se o to, co všechno je v ceně

Získáte zaplacením kurzu pouze přístup na výuku, anebo i něco navíc? Pamatujte na to, že množství dodávaných materiálů výrazně závisí na zvoleném kurzu: v případě dlouhodobých kurzů jde zpravidla o publikace v papírové podobě, v případě kratších kurzů se může jednat jen o slevy na několik vybraných učebnic. Pozor, věta „Doplňkové studijní materiály zdarma.“ může znamenat: „na kurzu dostanete pár okopírovaných stránek z dřívějších přijímaček (…a o zbytek se postarejte sami)“ – a zde jsme opět u prvního bodu: vyžadujte naprosto konkrétní informace! Cena kurzů není zanedbatelná a Vy máte právo dozvědět se vše, co Vás zajímá. Platíte si jen účast na kurzu, anebo se Vám dostane komplexní přípravy na přijímačky? Jsou v ceně kurzu konzultace přes internet nebo e-learningová podpora studia (internetový kurz)? Literatura? Dostatek cvičných testů včetně řešení v tištěné podobě?

Je vhodné nerozhodovat se pouze podle ceny kurzu, ale vzít v úvahu především celkovou cenu přípravy, čili třeba tisk testů, nejsou-li vytištěné v ceně, učebnice, …

Zeptejte se na množství materiálů, které si z kurzu odnesete pro domácí přípravu. V solidních agenturách by měli dbát i na toto, zvláště v případě kurzů TSP MU, OSP Scio aj.

Vyzkoušejte si kritické a analytické myšlení v praxi…

• Udělejte si tabulku, v níž porovnáte nabídky jednotlivých agentur podle měřitelných kritérií (jednotlivé služby, součásti kurzu)

• Při rozhodování dávejte přednost svému úsudku a intuici, ne reklamním heslům

• Zajímejte se o zkušenosti Vašich kamarádů a známých – nezapomeňte ovšem, že se jedná o zkušenosti s konkrétním kurzem a konkrétním lektorem

• Větší neznamená nutně lepší. Velké agentury vypisující desítky kurzů se často potýkají s fluktuací lektorů a tak se snadno může stát, že do vašeho kurzu zamíří lektor, který učí poprvé… Mnohé velké agentury věnují velké množství energie a financí na interní záležitosti, marketing a reklamu a mají méně času na zavádění inovací a nápadů do výuky

• Nevěřte líbivým číslům. Statistiky úspěšnosti absolventů kurzů jsou bezcenné, není-li k nim k dispozici příslušná metodika – statistiky mohou skutečný stav značně zkreslovat, někdy bývají dokonce lživé

• Mějte na paměti, že konečný efekt záleží také na vašem úsilí a času, který věnujete samostudiu. Drahá příprava v prezenčním kurzu, která není podpořená systematickým domácím procvičováním, je prakticky k ničemu

Věříme, že vás výše uvedené myšlenky neodradily od rozhodnutí zúčastnit se přípravného kurzu ale naopak vám pomohou zvolit agenturu, kde vám nabídnou ty nejlepší služby.

Společnost Scio, která test OSP vyvíjí a využívá v rámci Národních srovnávacích zkoušek, nabízí řadu materiálů k procvičování od papírových sad testů z předchozího ročníku Národních srovnávacích zkoušek přes internetové testy a internetové kurzy až po prezenční kurzy. Vzhledem k tomu, že úspěch v testu OSP závisí na množství vyřešených úloh, mají mnozí uchazeči zájem o další a další materiály pro přípravu.

Relativně málo známou alternativou, která je však zajímavá jak svou dostupností, tak nulovou cenou, jsou úlohy z některých subtestů Testů studijních předpokladů Masarykovy univerzity z roku 2004. Upozorňujeme, že se jedná pouze a výlučně o některé konkrétní subtesty z tohoto ročníku – v ostatních ročnících se vyskytují úlohy, které jsou obsahem i formou výrazně odlišné.

Z hlediska přípravy na základní verzi testů OSP Scio jsou relevantní tyto subtesty: verbální myšlení, analytické myšlení a numerické myšlení.

Subtest verbální myšlení TSP MU z roku 2004 obsahuje úlohy odpovídající některým úlohám z verbálního oddílu OSP Z (vztahy ve dvojicích slov, antonyma, doplňování slov do vět). Oproti OSP Z se zde však nesetkáme s úlohami na analýzu delších textů.

Subtest analytické myšlení TSP MU z roku 2004 odpovídá analytickému oddílu testů OSP Z. Najdeme v něm jak úlohy typu zebra, tak úlohy na vyvozování z krátkých textů.

Subtest numerické myšlení TSP MU z roku 2004 obsahuje úlohy, které odpovídají porovnávacím úlohám a slovním úlohám z kvantititativního oddílu OSP Z. Oproti OSP Z zde nenalezneme úlohy na práci s tabulkami a grafy.

Každý z těchto subtestů obsahuje 10 úloh. Vzhledem k tomu, že ročník 2004 čítal 18 variant, je takto k dispozici 540 úloh na procvičování, což je již velmi zajímavý počet.

Zadání testů a seznamy správných řešení lze stáhnout z webových stránek Masarykovy univerzity:

http://www.muni.cz/admission/tsp

Upozorňujeme, že je nutné dbát licenčních ujednání.

Znovu zmiňujeme, že k přípravě na OSP Z lze využít pouze úloh z ročníku 2004!

Tyto tipy Vám přináší vzdělávací agentura Kurzy-Fido.cz – špička v přípravě na testy TSP MU a OSP Scio.



Vzdělávací agentura Kurzy-Fido.cz je mezi uchazeči známa svým inovativním přístupem k přípravným kurzům a na tuto skutečnost reagovala v letošní sezoně vypsáním pokračovacích a navazujících kurzů jak pro testy OSP Scio, tak pro Testy studijních předpokladů Masarykovy univerzity. Kurzy jsou určeny všem, kteří mají zkušenost s TSP MU a dokážou si poradit s většinou testových úloh, ale chtějí pokračovat v přípravě dále s cílem získat špičkový percentil. Typickým klientem je absolvent „běžného kurzu TSP MU“ či student, který se systematicky na TSP MU připravoval doma.

„Chtěli jsme především nabídnout kvalitní, cenově dostupný kurz všem uchazečům, kterým jde o vysoký percentil. Těžštěm kurzu je výklad a společné řešení náročnějších úloh z testů a ukázky nejrůznějších fíglů, které se dají při řešení uplatnit“, uvedl Martin Víta, ředitel vzdělávací agentury Kurzy-Fido.cz.

Pokračovací a navazující kurzy TSP MU probíhají v Brně, Bratislavě a Žilině, pokračovací a navazující kurz OSP Scio je možné navštěvovat v Praze, Brně, Ostravě, Hradci Králové, Olomouci, Českých Budějovicích, na Slovensku pak v Bratislavě a Žilině.

Více na http://www.kurzy-fido.cz/pripravne-kurzy/osp-scio-pro-pokrocile a http://www.kurzy-fido.cz/pripravne-kurzy/tsp-mu-pro-pokrocile

Stejně jako v předchozím roce se jednalo o test čítající 70 úloh s uzavřenými odpověďmi (právě jedna z nabídnutých možností je správná), které byly rozděleny do 7 subtestů, hodnocení a bodování taktéž nedoznalo změn. Od předchozího ročníku se letošní verze odlišovala řazením jednotlivých subtestů. Vzhledem k tomu, že v případě TSP MU lze řešit úlohy v libovolném pořadí, se nejednalo o podstatný rozdíl.

Čas na řešení byl 100 min, což bylo o 10 min více než v předchozím ročníku. Toto opatření souviselo pravděpodobně s dřívější nízkou průměrnou úspěšností v testu, kdy v některých variantách stačilo skóre 32,5 bodu ze 70 možných k zisku 90. percentilu.

Poněkud významnější změny se odehrávaly v rovině obsahové. Podívejme se nyní na jednotlivé subtesty a porovnávejme je s předchozími ročníky, řazení naší krátké analýzy odpovídá skutečnému řazení v testu.

Kritické myšlení

Poprvé se zde objevila práce s delším, souvislým textem, např. úryvkem ze zákona. K danému textu bylo připojeno několik úloh (otázek), čili šlo o zadání formálně připomínající testy OSP Scio. Cílem bylo zjistit, zda uchazeč je schopen text korektně interpretovat. Další úlohy se typově příliš neodlišovaly od předchozího ročníku, mnohdy byly založeny na konkrétních znalostech jednotlivých vědních disciplín.

Verbální myšlení

Oproti předchozímu ročníku nedošlo ke změnám v typech úloh, náročnost zůstala zhruba na stejné úrovni.

Numerické myšlení

Také nedošlo k výraznějším změnám, tradičně se v tomto subtestu objevovaly úlohy na definování nové operace.

Symbolické myšlení

Objevily se nový typ úlohy, ve kterém šlo o přepisování řetězců znaků (slov) podle určitých pravidel, dále se objevily úlohy na definování nové operace – tentokráte nikoliv číselných, ale operací pracujících se symboly, jejich zadání bylo provedeno tabulkou. Ostatní úlohy nevybočovaly z mantinelů předchozích ročníků.

Prostorová představivost

Jedná se relativně o stabilní subtest, u něhož nedošlo ani ke změnám v náročnosti, ani ke změnám v typech úloh.

Analytické myšlení

Došlo k vynechání prakticky všech úloh, k jejichž řešení bylo zapotřebí používat predikátovou logiku – uchazeči tedy v tomto subtestu nenarazili na žádné sylogismy, ani úlohy na odvozování v predikátové logice. Úlohy zaměřené na využítí výrokové logiky v testu zůstaly, stejně jako ostatní úlohy, které se nedotýkaly formální logiky.

Kulturní přehled

Znalostně orientovaný subtest, který nedoznal změn oproti předchozím dvěma ročníkům.

Prognóza vývoje pro rok 2011

Na základě relativně kusých informací, které na oficiálních stránkách TSP MU poskytuje Masarykova univerzita, se dá předpokládat, že množství změn bude ještě menší než v předchozích letech. Při přípravě je tedy vhodné procvičovat na základě posledních dvou ročníků TSP MU a starší testy používat spíše doplňkově.

V letošním roce na uchazeče čeká novinka: přijímací zkouška na FI MU může být prominuta i těm, kteří absolvují maturitu z matematiky vyšší úrovně obtížnosti a svým výsledkem se zařadí mezi 30 procent nejlepších.

Mezi další kritéria patří např. výsledek v mezinárodním testování SAT I z matematiky či úspěšné řešení korespondenčních seminářů, které jsou organizovány Fakultou informatiky.

Kompletní seznam kritérií a přesné znění podmínek přijímacího řízení na FI MU je k dispozici na adrese: http://www.fi.muni.cz/docs/kriteria_2011_2012.pdf.

Následující tipy a doporučení se týkají především testů OSP Scio a TSP MU, nicméně v rozumné míře se dají použít v případě jakýchkoliv testů.

Základní zásady práce s testy

Každý test je vhodné řešit několikrát – samozřejmě s určitým časovým odstupem (např. 1-2 týdny). Opakovaným řešením lze z testu vytěžit mnohem více, než při jednom řešení. V ideálním případě by proces přípravy s testem měl vypadat zhruba následovně:

1. Řešení testu (za podmínek, které se co nejvíce podobají zkouškové situaci)
2. Vyhodnocení – zjistíte, které úlohy jste měli dobře, které ne, určíte si celkové skóre a pokud jsou k dispozici percentilové tabulky, podívejte se na svůj orientační percentil.
3. Analýza našeho řešení – detailně promyslíme řešení každé úlohy, rozebereme náš přístup k řešení daného testu

Po přiměřené čase – zmiňovaném týdnu až dvou – se opět vrátíme k bodu 1.

Řada uchazečů namítá, že opakované řešení stejného testu nemá příliš velký význam (člověk si řešení už pamatuje) – opak je však pravdou. Díky opakování si zafixujeme konkrétní postupy řešení, úlohy si „osaháme“ a budeme mít příležitost si lépe uvědomit souvislosti a zapřemýšlet o alternativních způsobech řešení.

Při analýze se zabýváme postupně všemi úlohami – jak těmi, které jsme vyřešili chybně nebo jsme je neřešili vůbec, ale i těmi, které jsme měli správně. Můžeme při tom například odhalit, že některá z našich správně vyřešených úloh se dala řešit jiným postupem a výrazně rychleji, nebo že některou z úloh jsme se neměli zabývat – místo jedné, byť správně vyřešené úlohy jsme se měli raději zabývat několika jinými úlohami, na které nám třeba nezbyl čas.

Otázky k analýze

Tato část se vztahuje zejména k numerickému, analytickému a symbolické myšlení v TSP MU, v případě testů OSP Scio se vztahuje k analytickému a kvantitativnímu oddílu a také oddílům rozšířené verze. V přiměřené míře se dá aplikovat i na ostatní (sub)testy.

• Nemá daná úloha jiné, rychlejší či jednodušší řešení? Nedalo se využít informací obsažených např. v nabízených odpovědích?
• Jaký je klíčový obrat při řešení a podle čeho se dalo usoudit, že se při řešení uplatní právě tento obrat?
• Jaké znalosti jsou k řešení dané úlohy zapotřebí? Vyskytují se tyto znalosti u většího množství úloh, nebo se jedná o téma, které je v daném testu spíše okrajové?
• Jaké podobné úlohy jsme řešili dříve? V čem se dané úloze podobaly a v čem naopak odlišovaly?
• Řešili jsme danou úlohu ve správný čas? Neměli jsme ji raději nechat na později, nebo naopak ji řešit dřív?

Zodpovíte-li si tyto otázky u jednotlivých úloh, brzy zjistíte, že se v testech orientujete výrazně lépe než dřív a že jste schopni lépe zvolit další směr přípravy.

Podívejme se na tradičním mýty a omyly. Často se v tisku potkáte s následujícími tabulkami:

Možná se ptáte, v čem je problém těchto statistik? V ČR se uchazeč zpravidla nehlásí na jen na fakultu, ale na konkrétní obor – a těch např. na filozofických fakultách bývají desítky. Na některé z oborů nich je velmi náročné se dostat, na jiné „berou takřka každého“ (i na prestižních VŠ). Souhrnná čísla za celou fakultu jsou možná zajímavá pro vedení univerzit, pro uchazeče už méně: je to podobné, jako kdyby nás zajímalo, jaké teploty budou o víkendu a místo toho jsme se dozvěděli, jaký je teplotní průměr v dané lokalitě za celý rok…

Poněkud lépe bychom na tom byli v momentě, kdybychom měli tato čísla pro jednotlivé obory. I tento údaj však skýtá jistá úskalí. Dozvíme-li se, že např. na obor všeobecné lékařství na jisté fakultě berou každého třetího, znamená to, že máme šanci na přijetí jedna ku třem? Nezapomněli jsme při těchto úvahách na nějaké předpoklady? Představme si uchazeče, který dosahuje špičkových výsledků v olympiádách z chemie a biologie a naproti tomu uchazeče, který je v obou předmětech nepříliš schopný: mají oba skutečně stejnou šanci „jedna ku třem“? Takováto čísla se totiž týkají jakýchsi hypotetických „průměrných“ uchazečů, ale konkrétní uchazeč potřebuje co nejpřesněji odhadnout především svoji šanci na přijetí.

Jak postupovat při odhadování šance na přijetí?

Podle čeho tedy šanci na přijetí nejlépe odhadnout? Klíčem jsou testy použité v předchozích přijímacích řízeních spolu s percentilovými či decilovými tabulkami. Na jejich základě můžeme zjistit – poté, co si cvičně vyzkoušíme loňský test – zda bychom patřili např. mezi nejlepších deset, dvacet, třicet, … procent studentů, kteří daný test psali. Pak už jen stačí zjistit, jaký percentil byl zapotřebí na daný obor a tomu přizpůsobit přípravu.

Vstup do příslušné sekce informačního systému: http://is.muni.cz/prihlaska/

Termín podání přihlášek na MU je 28.2.2011.