Jakmile se rámcově rozhodnete pro obory, které vás zajímají, snažte se získat co nejvíce informací o studiu a podobě přijímacího řízení. Informace hodnoťte kriticky, analyzujte a ověřujte si je. Pozor na statistiky, mohou leckdy svádět k nesprávným závěrům. Zvažte, jaké způsoby přípravy využijete a v jakém pořadí (samostatná práce s učebnicí a testovými sadami, internetové kurzy, prezenční kurzy).

Zjistěte, jaká je vaše startovní pozice a jakého cíle chcete/potřebujete dosáhnout

Průběh přípravy by se měl odvíjet od úrovně na začátku a předpokládaného výsledku, který bude zapotřebí pro přijetí – je jasné, že jinak se bude připravovat uchazeč, který ví, že potřebuje přijímačkových testech získat percentil kolem 90 a na začátku přípravy dosahuje necelých 40, a uchazeč, jehož cílem je mít percentil alespoň 70 a v už začátcích přípravy získal percentil přes 60. Je-li přijímací zkouška nahrazena Národními srovnávacími zkouškami, snažte se využít prvních termínů NSZ či tréninkových dní.

Řešte dříve použité přijímačkové testy, k nimž jsou k dispozici percentilové tabulky a informace o bodování.

Sestavte si seznam významých termínů a priorit

Ujasněte si, kdy jsou termíny přijímaček na fakulty, na které se hlásíte, na které termíny NSZ chcete jít, a kdy vás čekají jiné důležité věci, jako např. maturita. Zamyslete se, které zkoušky jsou pro vás nejvýznamnější a které méně.

Ke každému termínu si stanovte vhodný cíl – pokud možno měřitelný či kontrolovatelný

V tomto bodě již jde o skutečné plánování. Máte-li již připravený kalendář s významnými termíny, napište si ke každému datu, co byste do té doby chtěli zvládnout: zaměřte se především na takové cíle, které je možné kvantifikovat, např. „do 1. února bych chtěl/a vyřešit 120 úloh z kvantitativního oddílu OSP, do 1. března bych jich chtěl/a mít za sebou 180 a navíc chci do té doby absolvovat přípravný kurz.“

Rozvrhněte si práci na kratší časové termíny – např. týdny

Předejdete tak tomu, že po fázi „času je dost“ přijde fáze „nevím, kam dřív skočit“. Budete moci lépe kontrolovat, zda se vám daří naplňovat dlouhodobé cíle a včas reagovat na případné potíže („musím trochu přidat v analytickém oddílu, začínám zaostávat oproti plánu, zato v kvantitativním jsem na tom skutečně dobře“). V neposlední řadě vám tento přístup dodá více klidu, neboť budete vědět, že vám prakticky nehrozí nedostatek času.

Při plánování počítejte s rezervami

Studenti zpravidla plánují optimisticky – kalkulují s tím, že vše půjde hladce. Ve skutečnosti tomu tak být nemusí a původně plánované termíny se mohou povážlivě posouvat. Nemoc, příprava na důležité písemky ve škole, ale i takové věci jako třeba výměna občanky, příprava na maturitní ples dokážou s harmonogramem pěkně zamávat. Literatura, testy atp. nemusí být vždy okamžitě k dispozici v momentě, kdy by je člověk potřeboval. Připravte si pesimistickou variantu plánu, ve které Vám jednotlivé fáze budou trvat dvojnásobný čas oproti optimistickému průběhu.

Poté již zbývá jen jediné: pustit se do práce