Kolem uplatnění absolventů se šíří v současné době řada mýtů, které jsou pro budoucího vysokoškoláka přinejmenším zavádějící – a řada námitek mívá spíš emocionální než racionální charakter.

Na kritérium uplatnění se často odvolávají rodiče: „Co chceš s tou etnologií/religionistikou/estetikou/genderovými studii (doplňte případně podle vlastních zkušeností) vlastně dělat? Myslíš, že se tím uživíš?“ Pragmatičtí rodiče možná doplní cosi o splácení hypoték a dalších nákladech, ti méně taktní pokračují slovy „To sousedů Vojta, ten si vybral informatiku na ekonomce, …“ Z řad zástupců firem či technických VŠ slýcháme občas nářky o nedostatku kvalifikovaných techniků a přebytku absolventů humanitních oborů.

Podle čeho by se tedy měl uchazeč, který si právě volí obor na VŠ, orientovat, chce-li se rozhodnout skutečně odpovědně?

Při úvahách týkajících se uplatnění je důležité uvědomit si jeden fakt: vystudovaný obor nehraje z hlediska budoucího zaměstnání takovou roli jako dříve. Vztah vystudovaného oboru a zaměstnání není tak přímočarý jako před pár desítkami let – absolvent nemusí nutně pracovat přesně v tomtéž oboru, který vystudoval.

Ředitel cestovní kanceláře nemusí vystudovat ekonomiku cestovního ruchu, ale třeba učitelství historie pro střední školy, absolventka religionistiky může být manažerkou vzdělávací agentury a vystudovaný matematik může být zaměstnancem konzultační firmy, absolventka oboru logika může působit jako analytička trhu práce (mimochodem, toto konstatování se opírá o konkrétní osoby a firmy).

V případě některých profesí je požadovaná kvalifikace dána zákonem či vyhláškami (lékaři, kliničtí psychologové, advokáti, soudci, architekti), ale u značné části pracovních pozic nehraje konkrétní vystudovaný obor příliš velkou roli. Spíše se setkáváme jen s přibližným vymezením zaměření (ekonomické či právní, technické atp.). Navíc existuje řada pozic, u kterých požadují zaměstnavatelé vyžadují VŠ vzdělání spíše jakožto doklad toho, že uchazeč má určité intelektuální dispozice a schopnost uchopit komplexnější problémy. V oblasti státní správy je absolvování libovolné VŠ často klíčem k vyšší platové třídě.

Z hlediska personalisty, který bude číst váš budoucí životopis a bude spolurozhodovat o vašem dalším pracovním směřování, jsou neméně podstatná další fakta: má uchazeč dostatečné jazykové vybavení? Je flexibilní? Má organizační schopnosti? Vzdělává se i mimo svůj obor? Jaký je jeho vztah k osobnímu rozvoji? V očích personalisty tak mnohdy bývá atraktivnější uchazeč, který třeba vystudoval poněkud jiný obor než by pozici odpovídal, ale absolvoval třeba také stáž v zahraničí (…tedy je schopný adaptovat se na jiné pracovní prostředí, nedělá mu problémy komunikovat se zahraničím), pomáhal připravovat např. nějakou konferenci (…tedy má organizační a komunikační schopnosti), zúčastnil se nejrůznějších kurzů (…tedy nezanedbává svůj rozvoj), navštěvuje jazykové vzdělávání atp., než ten, který vystudoval „správný“ obor, byť třeba s vyznamenáním, ale nic nenaznačuje, že by mohl být flexibilním a perspektivním zaměstnancem.

Předkládáme vám tři doporučení, která by vám mohly pomoci.

Doporučení č. 1

Zorientujte se na pracovním trhu – zkuste se na chvíli vžít do situace, kdy máte „diplom v kapse“ a chcete získat práci, která by vás uspokojovala. Prohlížejte požadavky na různé pracovní pozice v inzerátech firem. Jsou v pracovních inzerátech, které vás zaujaly, požadovány konkrétní obory či vysoké školy, obecněji formulovaná zaměření, anebo jen absolvování VŠ?

Seznam pracovních portálů, které můžete navštívit:

• Jobs.cz
• Prace.cz
• Sprace.cz
• Profesia.cz

Tyto weby jsou pro vás ostatně zajímavé i z hlediska vyhledávání letních brigád, studentských stáží atp.

Doporučení č. 2

Informativně se podívejte na profily absolventů na stránkách oborů, o kterých uvažujete – často však narazíte na poměrně obecné formulace, nicméně občas se setkáváme na stránkách jednotlivých oborů i s pozitivními výjimkami. Pokuste se zjistit, kde pracují absolventi vámi preferovaných oborů – pomocníkem je samozřejmě internet: zkuste do Googlu zadat např.: „vystudoval egyptologii“, „vystudovala estetiku“, atp. abyste získali přehled o tom, kde všude se absolventi preferovaných oborů uplatňují.

Doporučení č. 3

I když si zatím volíte VŠ obor, nezapomínejte na to, že volba oboru je jen součástí širšího kontextu vašeho vzdělávání a rozvoje osobnosti. Dejte klidně přednost oboru, který vás baví a ve kterém máte šanci být dobří – i když vás ostatní varují ohledně špatného uplatnění – s tím, že budete uvažovat o svém dalším rozvoji: jazykovém vzdělávání, studentské stáži v zahraničí, dobrovolnické práci, kurzech, které se týkají např. projektového managementu. Uvidíte, že budete pro potenciálního zaměstnavatele daleko zajímavější než ti, kteří studují obory s „tabulkově dobrým uplatněním“.

Častý mýtus

Absolventi humanitních oborů nemají uplatnění, o absolventy technických škol je zájem.

Statistiky tuto skutečnost nepotvrzují. Přesné výstupy je možné najít např. na stránkách Střediska vzdělávací politiky PedF UK. Mimochodem, je dobré si uvědomit, že z hlediska uplatnění je vystudovaný obor jen jedním z kritérií. To, že určitá fakulta vykazuje větší míru nezaměstnanosti nemusí nutně souviset s kvalitou či zaměřením výuky, ale třeba také s charakteristikou studentů, kteří na ní obvykle nastupují. Vězte, že aktivní, schopní a flexibilní absolventi se na pracovním trhu uplatní vždycky, bez ohledu na vystudovaný obor.

Z prohledu nezasvěceného uchazeče není ovládání tohoto webu na první pohled příliš intuitivní. Nicméně po krátkém prozkoumání možností voleb na jednotlivých kartách v jednotlivých krocích zjistíme, že získat požadovené informace je záležitostí několika okamžiků.

Jste-li ve stádiu volby oboru, na který se přihlásíte, neopomeňte nahlédnout do těchto statistik. O tom, jaká jsou úskalí interpretace získaných „čísel“, se dozvíte v sérii článků, které pro vás připravujeme.