Návštěvníci veletrhu, který pořádá Masarykova univerzita ve spolupráci s Vysokým učením technickým v Brně a Mendelovou univerzitou v Brně, budou mít možnost seznámit se s aktuálním stavem trhu práce a navázat kontakty s potencionálními zaměstnavateli. Očekávaná účast je 3 000 návštěvníků a přes 70 vystavujících společností z komerční, neziskové i státní sféry.

Pro letošní ročník organizátoři nově připravili rozšířený doprovodný program, který ve třech panelech seznámí účastníky s tématy podnikání, zaměstnání a osobnostního rozvoje.

„Naším cílem je pomoci studentům a absolventům zorientovat se na trhu práce. Doprovodný program poradí, kde mohou hledat zaměstnání a jaké požadavky zaměstnavatelé mívají. Tomu, kdo by chtěl podnikat, ukážeme, jak začít. A myslíme i na rozvoj osobnosti studentů. Část programu se proto zaměří na oblast měkkých dovedností,“ uvedl koordinátor a člen organizačního týmu Radoslav Pittner.

Zdroj: TZ MU

Autoři projektu upozorňují, že dvacet let po rozdělení Československa je situace v jazykové oblasti obou zemí diametrálně odlišná. Zatímco mladí Slováci čtou knihy v češtině, sledují české filmy a někteří v češtině i studují, mnoha mladým Čechům kontakt se slovenštinou zcela chybí. Podle odborníků tak hrozí, že se za dalších dvacet let budou mladé generace Čechů a Slováků domlouvat anglicky, neboť si již nebudou rozumět.

Ačkoliv jsou si oba jazyky podobné, nelze se podle tvůrců spolehnout zcela na automatický překlad. „Namísto zvyku ‚stavanie májov’ totiž automatický překlad nabídne ‚mayská stavení’, z označení ‚slovakisté a slavisté’ máme rázem fotbalový klub ‚slávisté’ a ani doslovný překlad ‚Jak se voláš?’ určitě není správná čeština,“ zmiňuje Marek Blahuš z Centra jazykového vzdělávání MU, který český překlad stránek koordinoval.

Stránky v současnosti nabízí minikurz s nejčastějšími výrazy pro návštěvníky Slovenska, dva obsáhlé kurzy úrovní A1 a A2 podle Evropského referenčního rámce, gramatiku a didaktické hry zaměřené na procvičování slovní zásoby. Nechybí slovníky a zajímavé texty o Slovensku a slovenštině. Zaregistrovaní uživatelé mohou navíc komunikovat s ostatními prostřednictvím soukromých zpráv nebo vícejazyčného fóra. Stránka je přístupná bezplatně v osmi jazykových verzích (česky, anglicky, v esperantu, německy, francouzsky, litevsky, polsky, slovensky) s otevřenou možností přidávání dalších jazyků.

Zdroj: TZ MU

„Připočteme-li k výsledkům výzkumu ještě pestrou průmyslovou spolupráci, která stejně jako výzkum dostane výrazný impuls díky budovanému centru CERIT, je vidět, že máme opravdu po všech stránkách co nabídnout,“ uvedl Michal Kozubek, děkan Fakulty informatiky MU.

I výzkum v oboru Politologie a politických věd vede Fakulta sociálních studií MU s 24 výstupy před Sociologickým ústavem AV ČR a Ústavem mezinárodních vztahů

Do první desítky oborů s nejlepším výzkumem se zařadily i další obory MU, mezi které patří například psychologie, sociologie, astronomie a astrofyzika, geochemie, meteorologie, vliv životního prostředí na zdraví, genetika a molekulární biologie, botanika, oftalmologie, stomatologie, neurochirurgie a neurovědy, které se realizují na Přírodovědecké a Lékařské fakultě či na Fakultě sociálních studií MU.

Studie „Kde se v ČR dělá nejlepší výzkum“ autorů Štěpána Jurajdy a Daniela Münicha vznikla v rámci projektu IDEA CERGE-EI Národohospodářského ústavu AV ČR.

Zdroj: TZ MU

„Jazykové znalosti absolventů vysokých škol musí reagovat na vývoj potřeb na trhu práce a zajistit jejich konkurenceschopnost v mezinárodním měřítku. Tomu je třeba uzpůsobit také metody učení, ale i testovací a hodnotící nástroje,“ konstatovala Hana Reichová, ředitelka Centra jazykového vzdělávání Masarykovy univerzity a hlavní řešitelka projektu.

Na základě tříletého projektu zahájeného v letošním květnu tak bude inovováno na 90 jazykových kurzů určených studentům. Řešitelé budou organizovat zahraniční stáže, semináře a workshopy. Výsledkem projektu budou také studijní materiály v podobě příruček, ale i speciální testovací sady pro konkrétní jazyky a fakulty. Projekt předpokládá, že jeho výstupy využije jen v prvních třech letech jeho realizace více než 7000 studentů.

K dalším účastníkům projektu IMPACT patří mimo MU i Technická univerzita v Liberci, Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové a České a slovenské asociace učitelů jazykových center na VŠ. Do práce na projektu se dále zapojí dvacítka zahraničních lektorů, konzultantů a hodnotitelů z dvanácti zemí světa.

Zdroj: TZ MU

Ve srovnání s výstupy předchozího šetření z let 2009-2010 se absolventi více bojí možné nezaměstnanosti. Ačkoliv je osm z deseti dotázaných zaměstnáno nebo podniká, hledání práce hodnotí časově náročnějším než dříve.

„I když je nezaměstnaných mezi respondenty jen 2,5 %, což je zhruba třikrát méně než v populaci ČR, ve srovnání se starším výzkumem z let 2007–2008 se absolventi o něco více bojí potenciální nezaměstnanosti. Zvýšil se také podíl pesimistického hodnocení budoucího uplatnění v daném oboru,“ řekl autor výzkumu Jaroslav Nekuda z Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity. Sedm z deseti absolventů však získá práci již do dvou měsíců od ukončení školy.

I průměrná mzda absolventů MU se zvýšila na téměř 25 tisíc korun. Platové rozdíly lze pozorovat nejen mezi jednotlivými fakultami, ale i mezi muži a ženami. Z šetření vyplývá, že ženy mají v průměru o pětinu nižší platy.

Největší průměrný příjem mají se 38 tisíci informatici, kteří také zaznamenávají největší nárůst platů v období do dvou let. Vyšší mzdy, než je univerzitní průměr, pobírají také absolventi fakulty sociálních studií či ekonomicko-správní fakulty. Nově se k nim řadí i mladí lékaři.

Za 16 let, kdy MU průzkum provádí, dosáhla univerzita druhého nejvyššího podílu spokojenosti absolventů s vědomostmi nabytými při studiu. MU by znovu zvolilo téměř 86 %. Skoro 80 % absolventů našlo uplatnění ve studovaném nebo příbuzném oboru.

Zdroj: TZ MU

„Hlavním cílem je přiblížit současné vědecké bádání přitažlivou formou studentům středních a vysokých škol, abychom u nich vzbudili zájem o vědu a motivovali je pro případnou vědeckou kariéru. Projekt by měl také zvýšit kompetence odborníků v oblasti popularizace vědy a výzkumu,“ řekl Petr Dvořák, řešitel projektu a prorektor pro výzkum MU.

Kromě interaktivních webových stránek zaměřených na objevy, patenty a úspěchy výzkumníků z MU zahrnuje projekt také přípravu devíti cyklů popularizačních výstav. Ty budou zaměřeny na oblasti biologie, chemie, archeologie či medicíny. Díky projektu zrealizuje MU 60 virtuálních prohlídek, jež zmapují spektrum přírodních i humanitárních výzkumných oblastí na univerzitě.

Součástí projektu je i centrum Bioskop, které studentům přiblíží svět vědy přímo na pracovištích MU. Středoškoláci se můžou těšit i na program Věda v kufříku, během něhož představí pracovníci MU experimenty přímo na školách. Dny vědy a odborné přednášky přiblíží studentům vědeckou dráhu jako možnou profesní kariéru a 90 talentovaným vysokoškolákům nabídne projekt pozici vědeckých asistentů ve výzkumu na všech devíti fakultách MU.

Zdroj: TZ MU

Projekt umožnil provedení aktualizace dokumentace mezinárodních studijních a vzdělávacích programů uskutečňovaných na obou VŠ zejména magisterského typu včetně kvalifikačních programů MBA, MPA a LLM. V rámci projektu byly sjednoceny osnovy, aktualizováno zaměření profilu absolventa, výstup z učení, metody vedení výuky a metody hodnocení studijních výsledků.

Součástí rozsáhlého programu bylo i školení lektorů v moderních metodách vedení výuky. Zároveň projekt nastavil standardy řízení kvality za účelem získání mezinárodní akreditace a umožnění ohodnocení těchto programů. Projekt také vypracoval marketingovou komunikaci pro propagaci a oslovování odpovídajících zájemců o příslušné studium.

Zdroj: www.vutbr.cz

Jeden z mnoha významných úkolů, jež chce NBÚ řešit, je i zvyšování povědomí ohledně kybernetické bezpečnosti spolu s výchovou bezpečnostních specialistů v oblasti informačních technologií. Výuka a vzdělávací kurzy budou určeny nejen studentům, ale i zaměstnancům státní správy včetně komerčních firem.

Uzavřená smlouva má mimo jiné umožnit i přípravu a následnou realizaci společných projektů se zaměřením na výzkum a vývoj IT. K plánovaným projektům patří i vytvoření výzkumného virtuálního prostoru, kde bude možné vyvíjet a testovat nové techniky obrany před kybernetickými útoky, což umožní i mimořádně výkonné počítačové prostředí. To se univerzitě podařilo získat skrze projekt CERIT Scientific Cloud.

Univerzita má s ochranou počítačových sítí a vývojem softwaru dlouhodobé zkušenosti. Týmu expertů s označením CSIRT-MU se dokonce podařilo získat mezinárodní akreditaci, takže se stal prvním akreditovaným týmem na univerzitě v rámci zemí Visegrádské čtyřky.

Zdroj: TZ MU

Zdroj: YouTube.com

V množství maturantů z matematiky se jedná o meziroční nárůst o 2800 studentů, který CERMAT odůvodňuje vyšší neúspěšností zejména v německém jazyce. Studenti gymnázií pak ve zkoušce z cizího jazyka vidí větší zátěž, neboť se skládá ze tří dílčích částí. Celkově poklesl zájem o jazyk o 9,8 %, což představuje 5 800 studentů.

Němčina maturanty neláká

Ke změně došlo i ve volbě cizích jazyků. Poměr mezi angličtinou a němčinou byl již vloni 80:17, avšak letos se rozdíl ještě prohloubil na 83:13. Zájem o němčinu opadl o celých 28 %, přičemž naopak o 16 % posílila ruština.

Ve volbě obtížnosti jsou změny minimální. O 2 % vzrostl zájem o vyšší úroveň matematiky, u českého a cizího jazyka naopak o 2 % zájem poklesl.

Podle průzkumu Hospodářských novin již některé vysoké školy maturitu alespoň částečně zohledňují v přijímacím řízení.  Nejvíce se jedná o technicky zaměřené obory (např. ČVUT – fakulta stavební a elektrotechniky, MU – fakulta informatiky, VUT – fakulty strojní, elektrotechniky). To může být také dalším důvodem pro častější volbu matematiky. Další část VŠ k maturitě jen přihlíží – např. právnická fakulta Univerzity Karlovy uděluje bez ohledu na úroveň obtížnosti až 10 bodů při vyznamenání.

Aktuální postoj vysokých škol a fakult ke státní maturitě můžete nalézt na jejich webech nebo se můžete dotázat u studijního oddělení.

Zdroj: Cermat, Ihned.cz