Student World

Přípravné kurzy se postupně stávají standardní součástí přípravy na přijímací zkoušky na VŠ. V současné době působí na našem trhu řada agentur, které se na tuto oblast specializují – zejména ve větších městech si může uchazeč vybírat v nabídce přípravných kurzů hned několika společností.

Na letácích, na reklamách, na webových stránkách – zkrátka všude, kde se tyto agentury prezentují – se objevují líbivá čísla u úspěšnosti absolventů té které agentury u přijímacích zkoušek. Více než 90 procent, až 95 procent, … úspěšně složilo přijímací zkoušky atp. O tom, do jaké míry jsou tato čísla důvěryhodná, však přemýšlí velmi malé procento zájemců o přípravné kurzy.

Motivace vzdělávacích agentur

Při úvahách o úspěšnosti absolventů přípravných kurzů je zapotřebí mít na paměti několik důležitých faktů. Především je nutné brát v úvahu, že zájemce o přípravné kurzy nemá reálnou šanci ověřit, zda jsou tato čísla v souladu se skutečností či nikoliv. Tato čísla jsou ovšem z „reklamních důvodů“ velmi přitažlivá – řada uchazečů se na vzdělávací agentury obrací právě s dotazem na tyto informace. Proč by tedy vzdělávací agentura neuvedla úspěšnost tak, aby v očích klientů vypadala přitažlivě…?

Poznámka na okraj: ptát se vzdělávací agentury na úspěšnost absolventů lehce připomíná Cimrmanovy zbytečné otázky v kriminalistice. Zeptáte-li se prodejce čehokoliv, zda je jeho zboží kvalitní, je jasné, že odpoví kladně (a také je jasné, že jsme se nedozvěděli nic podstatného).

Zavádějící informace a žádné vysvětlování

Podívejme se třeba na formulace typu: „95 procent absolventů agentury XY je přijato na VŠ“. Na první pohled se jedná o celkem srozumitelný údaj, nicméně jeho vypovídací hodnota z hlediska kvality kurzů není příliš velká. Každý rozumný uchazeč o vysokoškolské studium, který se hlásí na obor, na který je obtížné se dostat a kvůli němuž se chystá na přípravný kurz (třeba práva…), podává totiž zpravidla také přihlášku na nějaký záchranný obor, tj. obor, kam se s jistotou či s velkou pravděpodobností dostane (např. obor, kde berou bez přijímacích zkoušek či za dobrý prospěch na SŠ). Takový absolvent, který se po absolvování přípravného kurzu na svůj vysněný obor nedostane a skončí u záchranného oboru ale nikterak statistiku dané vzdělávací agentuře nekazí – vždyť byl přece přijat na VŠ!

Zajímavější by tedy bylo, kdyby uchazeči uvedli, kvůli které konkrétní fakultě a konkrétnímu oboru kurz navštěvovali a poté by se zjišťovalo, zda se na tento konkrétní obor dostali či nikoliv. To se ovšem z reklamních materiálů nedozvíme…

Všimněme si, že u procentuálních úspěšností absolventů přípravných kurzů u přijímacích zkoušek nebývá zpravidla uvedeno, jakým způsobem k danému číslu agentura dospěla. Lze si představit, že agentura uspořádala nějakou anketu, např. mailem nebo telefonicky. Uchazeč neví – a nemůže se dozvědět, podle jakého klíče byli absolventi kurzů oslovováni. Byli osloveni všichni absolventi či jen vybraná část absolventů? Kolik procent z nich odpovědělo? Je typické, že ti, kteří se dostali na zvolený obor, odpovídají na anketu častěji než ti méně úspěšní. Uvědomme si, že není problém naformulovat dotaz či prosbu tak, aby jej úspěšní absolventi s velkou pravděpodobností zodpovídali a ti neúspěšní jej lhostejně přešli. I tak je možné s výsledky manipulovat…

Otázka tedy může znít: jak naložit s informacemi o úspěšnosti absolventů, které jsou uváděny na reklamních materiálech? Odpověď je lapidární: nijak! Tato čísla nenesou žádnou informační hodnotu a je velmi pravděpodobné, že se jedná o čísla marketingově „přibarvená“. To samozřejmě neznamená, že by výběr přípravného kurzu měl být výstřelem do tmy. Znamená to pouze, že je zapotřebí rozhodovat se podle jiných kritérií.

Autorova poznámka na závěr: jeden známý mi kdysi říkal, že kdyby skutečně platilo to, co se uvádí v reklamních materiálech vzdělávacích agentur, byla by po jednom přijímacím řízení naplněna kapacita oboru psychologie několik let dopředu…



autor Martin Víta